Božské fíky

Úryvek z básně Jaroslava Vrchlického Idylla z Vaucluse:

To věru náhoda je, že stezkou sráznou,
již sotva kryje planých fíků clona,
i ptáka, když jde pít, kde kroky váznou,
že v pravé poledne on cestu koná.
Co láká pěvce ve krajinu prázdnou
o polednách, kdy žárem všecko stoná?
Myšlének motýl snad chce vzletět z kukle?
Či písně nové poupě sotva puklé
chce rozvinout se plně? - myslí ona.

A náhle proti sobě stáli oba,
on oheň zraku - ona cudný plamen,
on růží keř, a ona keře zdoba,
on věčných písní trýskající pramen,
v něm ona perla na dně. - Stinná koba,
již fíky tkaly objetím svých ramen,
jim kynula a otevřená vrata,
on slova neřek’ a k nim první chvátá
ji veda přes omšený prahu kámen.

Není divu, že v představách Jaroslava Vrchlického byla k lásce vybízející zahrada, do níž umístil milostné setkání básníka Petrarky s milovanou Laurou, obklopena fíkovými stromy. Fíkovník se jako symbol smyslnosti objevil už v rajské zahradě z Bible, kde si po požití plodů ze stromu poznání z jeho listů Adam a Eva ušili první cudný oděv: "Oběma se otevřely oči a poznali, že jsou nazí. Spletli tedy fíkové listy a přepásali se jimi" (1 Moj, 3:7). Báseň mezi ovoci -- tak se fíky kdysi nazývaly a nepřekvapí nás proto, že byly také v nesčetných básních opěvovány. Fíky hrají v historii lidstva odnepaměti velkou roli. O Proroku Mohamedovi se říká, že bylo jeho přáním, aby v ráji rostly fíky. Budhovi se pod fíkovníkem dostalo duchovního osvícení. Vlčice, která odkojila Romula a Rema, prý tak konala ve stínu koruny fíkového stromu. Staří Římané věřili, že to byl bůh Bakchus (řecký Dionýsos), kdo jim fíky daroval, a na jeho počest věnce z fíkových listů korunovaly nejen sochy, ale i hlavy tehdejších vladařů.

Fíkovník pochází z Asie a dnes se fíky ponejvíc pěstují v zemích okolo Středozemního moře. Ve Spojených státech je hlavním pěstitelem Kalifornie, kde byly první stromky vysazeny španělskými misionáři už v roce 1759. Odtud pochází i název černé (tmavě fialové) odrůdy -- Mission. Fíkové háje se pak postupně rozrůstaly po celém státě. Po Turecku a Řecku je Kalifornie třetím státem s nejvyšší produkcí tohoto ovoce na světě. Plody, které jsou vlastně květy rozvité dovnitř, jsou opylovány drobnými vosičkami nebo mravenci, které láká k exkurzi jejich interiéru sladký nektar. Pro prodej čerstvých fíků se plody trhají před úplným dozráním, protože jsou choulostivé na transport a manipulaci. Nejčastěji se však fíky pro další prodej suší a vysoký obsah cukru jim zajišťuje dlouhou trvanlivost i bez chemického ošetření.

Fíky jako lék
Dnes se v léčitelství používá běžně už jen plodů fíkovníku, jak čerstvých, tak sušených. Fíky obsahují proteolytické enzymy, které napomáhají trávení. Vysoký obsah vlákniny dělá z fíků ideální přírodní lék při zažívacích problémech, především při střevní nedostatečnosti a porušené střevní mikroflóře -- několik zkonzumovaných plodů zapitých sklenicí vody je vysoce funkčním přírodním projímadlem. Tohoto účinku ale můžeme využívat i v mírnější podobě k čištění střev a zbavování usazených škodlivin, když během dne sníme několik plodů mezi jednotlivými jídly.

U nás méně známým využitím fíků je jejich aplikace při nachlazení, kašli, bronchitidě a pod. Lidoví léčitelé doporučují jak konzumaci plodů, tak pravidelné pití odvarů z fíků. Bylinkář Pavel Váňa ve své knize Rady bylinkáře Pavla například doporučuje pití odvaru z fíků vařených v mléce jako kloktadlo při zánětech a vředech hltanu. Léčivé látky v nich obsažené mají schopnost rozpouštět usazené hleny v dýchacím ústrojí, doporučují se i v případě chronických onemocnění dýchacích cest. Stejný čistící účinek mají fíky i na ledviny a močové cesty. Působí mírně močopudně a dokáží rozpouštět usazené škodliviny v ledvinách ve formě ledvinových kaménků.

Fíky v kuchyni
Ačkoli jsou fíky cizokrajným ovocem, mají u nás dlouholetou tradici. Věnce sušených fíků se před Vánocemi prodávaly na mikulášských trzích a společně s dalším sušeným ovocem a ořechy se používaly ke zdobení adventních a vánočních symbolů, jakými byly třeba vrkoče nebo ježci. Sušené fíky jsou díky vysokému podílu cukru výborným zdrojem energie a zdravou alternativou pro ty, kteří rádi mlsají sladkosti. V sušených i čerstvých fících najdeme poměrně velké množství bílkovin, aminokyselin, pektinu a vlákniny. Fíky jsou bohaté na minerály, obsahují mimo jiné velké množství vápníku, železa a fosfóru. Všechny tyto látky z nich činí zdraví prospěšné ovoce a fíky proto nacházejí využití také při přípravě nápojů a pokrmů. Vyrábí se z nich výborné marmelády a džemy. Jako náplň se přidávají do známých Fig Newtons, pečiva, které v USA nechybí ve školní svačině žádného žáčka. Fíky můžeme úspěšně použít také v kombinaci se slanými pokrmy – nejznámější snad je spojení čerstvých fíků a prosciutta, oblíbené jsou i gurmánské omáčky k masům. A odtud je již jen krůček k dnešnímu receptu.

Vepřové maso a fíky jsou na gastronomické scéně známá a oblíbená dvojka aktérů, kteří se dnes už pravděpodobně představovat nemusí. V kuchařkách i na internetu se dá najít nepřeberné množství receptů s tímto dokonale sehraným duem v hlavní roli, ale mým představám v dané chvíli nevyhovoval ani jeden z nich. A tak jsem se nechala inspirovat jen mou momentální náladou, posledními bylinkami ze zahrádky a stavem domácích zásob. Výsledek byl nad mé očekávání, ale to nebylo nic proti ohlasu od stolu -- a to i od těch, u kterých by dříve jen zmínka něčeho podobného vyvolala těžký záchvat skepse. Snad vám zachutná tolik, jako nám.

Vepřové panenky s fíkovou omáčkou
(Pro 5-6 osob)

Základ na omáčku:
1 šálek suchého červeného vína (já použila odrůdové víno merlot)
½ šálku vody
1 šálek sušených fíků, krájených na čtvrtky
2 polévkové lžíce medu
2-3 kousky pomerančové kůry
1 celý kousek skořicové kůry (asi 7 cm dlouhý)
1 větvička čerstvého rozmarýnu (nebo 1 lžička sušeného)
1 snítka čerstvé šalvěje (nebo 1 lžička sušené)
sůl a pepř dle chuti

2 vepřové panenky (celkem přibližně 1 kg)
sůl a pepř
2 lžíce olivového oleje
1 šalotka, nakrájená na drobno
2 stroužky česneku, nasekané na drobno
oříšek másla

Nejdříve si připravíme základ na omáčku:
Do kastrolku vložíme všechny ingredience, přivedeme k varu a asi 10 minut povaříme. Odstavíme z ohně a necháme louhovat.

Obě vepřové panenky dobře osušíme kuchyňským papírem, osolíme a opepříme. Na velké pánvi s vyšším okrajem rozpálíme olej a maso zprudka opečeme na obou stranách do červena. Mezitím si rozpálíme troubu na 180 °C (350 °F). Do nejsilnější části masa zapíchneme teploměr, pánev vložíme do rozpálené trouby a pečeme tak dlouho, až teploměr ukazuje 66 °C (150 °F). (Netrvá to dlouho, možná tak 25 minut.)

Pánev vytáhneme z trouby, maso přendáme na tác a dobře přikryjeme alobalem. (Maso pod alobalem dojde a "natáhne" zpátky šťávu.)

Na výpek v pánvi dáme šalotku a necháme zesklovatět, pak přidáme česnek a osmahneme, až se pěkně rozvoní. Přilijeme fíkovou směs, ze které vyndáme kousky pomerančové kůry, skořici, rozmarýnovou větvičku (lístky můžeme obrat a vhodit zpět do omáčky) a šalvěj, a společně ještě asi 5 minut povaříme. Směs opatrně přelijeme do mixéru nebo robotu s noži a rozmixujeme na ne zcela hladkou omáčku. Pro zjemnění můžeme přihodit oříšek másla. Omáčka bude poměrně hustá.

Obě panenky nakrájíme na plátky, naskládáme na servírovací mísu a pokryjeme fíkovou omáčkou. Mísu můžeme ozdobit snítkami rozmarýnu, šalvěje a čerstvými fíky.

Zbytek vína, ve kterém jsme fíky vařili, bude důstojným doplňkem k pití.