S'mores neboli 'símeště

Možná jste právě dojedli misku chili, a pokud jste ze stejného těsta jako já, přemýšlíte nad tím, jak takové jídlo sladce završit. Načančané dortíky plné šlehačky a máslových krémů mohou být za jiných okolností parádní tečkou po dobrém obědě, ale k našemu skromnému pokrmu se hodí asi jako pěst na oko. Je to, jako kdyby anglická královna přišla do maštale. Počkat… anglická královna přece CHODÍ do maštale. No dobrá, na tom přirovnání budu muset ještě chvíli pracovat, ale vy určitě víte, co tím chci říct. :o)

Přemítám tedy o tom, co vám nabídnout. Něco, co by bylo v zásadě stejně rustikální a nenáročné… A případně se dalo připravit i na otevřeném ohni… Něco ryze amerického… A v tom mě to napadá: s'mores! Táborákový dezertík podivného názvu, s nímž tu vyrůstá každé malé dítě. Rituál, bez kterého se neobejde žádný kemp ani slet skautů. Tam, kde plápolá oheň, se zaručeně objeví i s'mores!

Co to vlastně je
S'mores je v podstatě jakýsi sladký mini-sendvič, sestávající ze dvou grahamových sušenek a dvoupatrové náplně – spodní vrstvu tvoří sametově hnědá, změklá čokoláda a tu vrchní sněhově bílé, roztavené marshmallow. Baculaté polštářky marshmallows tu mají veledůležitou funkci -- dozlatova opečené na ohýnku (a tedy horké!) rozehřejí pod sebou čokoládu a společně tak utvoří sladký amalgám potřebný ke spojení oplatek. Výsledek: v jednom soustu dostanou vaše chuťové pohárky k posouzení směsici sladkého, křupavého, měkkého, teplého, tahavého, čokoládového a roztaveného.

Proč "s'mores"?
Pro to je celkem jednoduché vysvětlení. Název je zkráceným výrazem pro "some more(s)", což začne dávat smysl, když si představíme skupinku dětí, kterak se spjatýma ručkama žadoní o přídavek: "Some more, please, s'more..." Co by asi tak říkaly naše děti? "Prosím, ještě"? Vznikly by pak logicky 'símeště? ;o)

Co budeme potřebovat
V prvé řadě se neobejdeme bez ohně. Najdou se sice nadšenci, kteří si dělají s'mores pod grilem v troubě, ale z valné většiny skončí se ztvrdlými bílými válečky a čokoládou vyteklou z oplatek. Zkuste to pak jíst! Takže ohýnek v lese, na zahradě, v krbu nebo třeba i na plynovém hořáku bude nejlepší. Další částí výbavy jsou klasické pruty na opékání. Ty by v přírodě neměly být problém (povolte nostalgii a klidně na opracování špičky použijte "rybičku" z dětství); v domácích podmínkách nechám improvizaci na vás. Pak už zbývá jen zajistit proviant: grahamové sušenky (bezvadně je nahradí české Be-Be sušenky), marshmallows (kupte velikost "jumbo", ty malinké se jen těžko napichují na prut) a čokoláda (ve Spojených státech vítězí bezkonkurenčně Hershey’s, ale volba je jen a jen na vaší chuti).

Jak na to
Jednotlivé ingredience si připravíme předem, tj. pokud třeba, nalámeme sušenky (grahamky jsou dlouhé a tudíž se lámou napůl podél zářezu uprostřed oplatky) a čokoládu tak, aby byly přibližně stejné velikosti. Čtverečky čokolády položíme na spodky "sendvičů" a jde se na věc. Marshmallows napichujeme po jednom podélně na připravené pruty a opékáme je tak dlouho, až se začnou na povrchu barvit pěkně do zlatova. A nemyslete si, ono to není jen tak! Opéct ty nafoukance bez toho, aby se vznítily, je docela kumšt a nějakou chvíli trvá, než celému tomu procesu vychytáte mouchy. (Jen tak pro ilustraci: povedený krasavec na fotu byl v pořadí třetí; ty dva před ním se staly oběťmi nemilosrdného upálení.) Horké, zlatavé obláčky s tekutým vnitřkem pak posadíme na čokoládu a přiklopíme vrchní oplatkou. Mírně stlačíme, čímž se horké marshmallow rozteče po celém povrchu a počkáme jen tak dlouho, až se pod ním začne roztápět i čokoláda. A pak nastal ten pravý okamžik se zakousnout.

Zkusíte to?