Jaká panna? No panna cotta, přece!

      

Byl měsíc srpen a můj milý slavil narozeniny. Jak už to tak bývá, u příležitosti narozenin se pečou dorty nebo připravují jiné pamlsky. Možná se vám to bude zdát zvláštní, ale v naší rodince se pro oslavence dělají hned dvě sladké dobroty a co navíc, ani jedna z nich většinou není dort.

Ta první je tradiční, tedy musí být i kdybych měla jako Maruška v pohádce O dvanácti měsíčkách hledat uprostřed ledna jahody v lese. Představte si mísu, skládanou z vrstev na plátky krájeného domácího piškotu (čti: kupované piškoty, ať již kulaté nebo podlouhlé cukrářské, sem nepatří), cukrářského krému (nebo chcete-li vanilkového pudinku) a čerstvých jahod, to vše hojně zalévané pravým českým rumem (však vy víte, co myslím... ;o)). Navrch ještě kopec poctivě dotuha vyšlehané sladké smetany. Anglická trifle jako vyšitá. Kde k ní manželova babička přišla, nemám ani ponětí, ale jisté je, že tato zcela netradiční narozeninová tradice se v jejich rodině drží už hodnou řádku let. No a protože tuto laskominu si členové mé rodiny hlídají jako oko v hlavě, pro gratulanty se musí připravovat ještě jedna sladká dobrota -- i ta se však dělá na přání oslavence.

V případě mého muže to musí být buď tiramisu nebo něco s jeho nejoblíbenějším ovocem, tedy malinami. Tiramisu jsem hned od začátku zamítla a to i přesto, že můj recept, získaný od kamarádky Peri, pochází přímo z kuchyně pravé italské signory. Zdá se mi už notně ohrané -- jako šlágr v rádiu, který ne a ne odejít. Zbyly tedy maliny, což je skvělé vzhledem k tomu, že v době, kdy milý slaví narozeniny, jsou maliny právě nejlepší -- jen tak, ve své prostotě, bez úprav. Jako pozadí (nebo v tomto případě snad podstavec?) pro ty nádherné exempláře jsem zvolila italský dezert z oblasti Piedmontu, zvaný panna cotta. Panna cotta zní mnohem lépe, než vařená smetana, ale to je vše, co ten tajemný název skrývá. V původním stavu obsahuje panna cotta jen smetanu a někdy i kapku mléka, já ale zrovna dělala pokusy s crème fraîche a tak jsem část smetany nahradila jím. Crème fraîche dodal výslednému dezertu slabou navinulost, kterou bych ale ještě nedefinovala jako kyselost.

Posuďte sami, zda to byla pochoutka, vhodná završení oslavy kulatých narozenin.

P.S. Tenhle je pro Tebe, P.! 

Panna cotta
(Pro 4 osoby)

1 lžička granulované želatiny
1 lžíce vody
1 šálek smetany
½ šálku mléka
¼ šálku cukru
špetka soli
1 lžička pravé vanilkové esence
1 šálek crème fraîche
maliny nebo jiné ovoce

Želatinu smícháme s vodou a necháme několik minut nabobtnat. Smetanu, mléko, cukr a sůl zahřejeme v hrnci jen tak dlouho, až se cukr a sůl rozpustí (nevaříme!). Stáhneme z ohně a přimícháme vanilkovou esenci. Trochu smetanové směsi odebereme, rozmícháme v ní želatinu a vrátíme zpět do hrnce. Vše ještě dobře promícháme. Necháme vychladnout a přidáme crème fraîche. Naběračkou směs naléváme do mističek nebo pohárů a dáme do ledničky alespoň na 6 hodin (nejlépe ale přes noc) ztuhnout. Povrch zdobíme malinami nebo jiným ovocem.

    Několik soust navíc...

 

  • Recept se dá připravit i bez crème fraîche – použijte stejné množství smetany nebo mléka a přidejte hned na začátku.
  • Smetanu lze přichutit dle vaší chuti -- vyzkoušejte vanilkový lusk, citrusovou kůru, kávu, kakao a nebo třeba delikátní růžovou vodu.
  • Panna cotta chutná výborně nejen s čerstvým ovocem, ale také polévaná studenými ovocnými omáčkami. Zkuste rozmixovat například jahody, maliny nebo ostružiny, vzniklé pyré oslaďte a propasírujte sítem.