Elixír života

        

Při práci zhluboka dýchám a pročistím si tak hlavu. Průvan z otevřených oken by byl chladný, nebýt tepla hořáků a měděných nádob a výparů z roztopené couverture. Směs vůní čokolády, vanilky, žhavé mědi a skořice je opojná, silně svůdná; je v ní surová a zemitá příchuť Amerik, horký a pryskyřičný pach dešťového pralesu. Tak teď cestuji, jako Aztékové ve svých posvátných rituálech: Mexiko, Venezuela, Kolumbie. Montezumův dvůr. Cortés a Columbus. Jídlo bohů, bublající a zpěněné v obřadních kalíšcích. Hořký elixír života.
(Přeloženo z knihy Chocolat autorky Joanne Harris)

Vzpomínáte na film (nebo knihu) Chocolat, ve kterém hlavní hrdinka Vianne za nemalé pomoci lákavých produktů ze své chocolaterie postupně mění životy obyvatel jedné malé francouzské vesničky? Vianne má ve svých rukách dvě silné zbraně – čokoládu a znalost prastarých receptů na její zpracování, jejichž svůdnému volání nakonec podlehne i konzervativní a moralistický starosta města.

Vianne ví, jak pražené kakaové boby zpracovat. Stejně jako její pradávní předchůdci Olmekové, po nich Mayové a později Aztékové je drtí na zahřátém plochém kameni (metate) pomocí kamenného válečku (mano) a k jemné pastě pak přidává vonná koření a ochucovadla. Příprava horké čokolády, rituál starý tisíce let. Svařené sladké čokoládě v hrnci rozčeří hladinu zdobně vyřezávané molinillo (jakási fešácky vystrojená příbuzná naší kvedlačky) a díky dvěma hbitým dlaním, které molinillo roztáčejí, se na ní začne tvořit lehká čepice z pěny. To je obzvláště důležité, protože podle starodávné víry se v pěně ukrývá duch tohoto nápoje.

Molinillo se k našlehávání horké čokolády v Mexiku používá dodnes, ale ručním drcením kakaových bobů by se už zabýval jen málokdo. Namáhavou dřinu, která ve filmu vypadá poeticky, si tedy podstatně usnadníme a použijeme disky mexické čokolády s neobvyklou příchutí skořice, vanilky a ořechů. A tady nás určitě čeká velké překvapení. Povrch tvrdého čokoládového puku, rozděleného zářezy na osm dílků, je už od oka hrubý: jsou na něm vidět krystalky cukru, kousky ořechů a celkově nepůsobí zrovna nejjemnějším dojmem. V ruce se jen tak neroztopí. Tohle není jeho evropská sestra s jemnou tváří. Ale zato voní, a to zvláštně, exoticky. Vanilka, skořice, ořechy, kakao... A jako by toho nebylo ještě dost, my si k té vůni přidáme hřejivé chilli papričky – pozůstatek z dob vládce Montezumy.

Na ohni v mléce se mexická čokoláda rozpustí jedna radost a do vzduchu vyšle své výsostné aroma. My si je ještě maličko umocníme přidáním skořicové kůry (mexická canela je autentická, ale stejně dobře poslouží kterákoli jiná), chilli papričky a, pokud máte, přidejte i vanilkový lusk. Tím to ale nekončí. Pravá horká čokoláda musí být patřičně hustá a to nám zajistí vejce. Ano, vejce. Zní to možná zvláštně, ale nenechte se odradit a určitě to vyzkoušejte. Výsledkem bude voňavý, sametově hladký, hustý krém. Montezumovo zlato sice už dávno uloupili španělští conquistadores, ale nám se do rukou dostal jeho pravý poklad. Jídlo bohů. Nevěříte? Stačí ochutnat.

Mexická horká čokoláda
(Pro 4 osoby)

½ polovina disku mexické čokolády
2 šálky (500 ml) mléka
1 sušená chilli paprička
1 kousek skořicové kůry
(pokud máme, 1 vanilkový lusk)
špetka soli
1 vejce

Do hrnce vložíme čokoládu, zalijeme mlékem, a přidáme chilli papričku, skořicovou kůru a sůl. Pozvolna za stálého míchání zahříváme. Pozor! Mléko nepřivedeme k plnému varu. Cílem je, aby bylo horké a čokoláda se v něm rozpustila. V této fázi oheň vypneme a čokoládu v hrnci dobře našleháme buď molinillem, kvedlačkou nebo kuchyňskou metlou. Chilli papričku a skořici vyndáme.

Zatímco se mléko zahřívá, molinillem, kvedlačkou nebo kuchyňskou metlou dobře rozšleháme v misce vejce, až se z něj utvoří krémovitá pěna světle žluté barvy. Do vaječné pěny za stálého šlehání přilijeme sběračku horké čokolády a tuto směs pak opět přišleháme do horké čokolády v hrnci. Pod hrncem znovu zapálíme oheň a za stálého našlehávání směs pomalu ohříváme tak dlouho, dokud mírně nezhoustne. Tady si musíme dávat obzvlášť pozor, abychom směs nepřevařili a vajíčko se nesrazilo. Směs nesmí přijít k varu!

Horkou a hustou čokoládu přelijeme do konvičky nebo džbánku. V tomto bodě se tradičně do konvičky ponoří molinillo a čokoláda se jím ještě před nalitím našlehá. Čokoládu naléváme do malých demitasse šálků (já použila espresso šálky) a podáváme.

    Několik soust navíc...

 

  • Botanický název kakaovníku je Theobroma cacao. Theobroma znamená "jídlo bohů".
  • Mayové a Aztékové považovali čokoládu za afrodiziakum a král Montezuma prý po požití s oblibou navštěvoval svůj harém.
  • Dalším z oblíbených čokoládových nápojů v Mexiku je tzv. champurrado, čož je horká čokoláda zahuštěná kukuřičnou moukou.
  • Nevlastníte molinillo? Nevadí. Použijte kvedlačku po babičce nebo kuchyňskou metlu.
  • Nemáte ani mexickou čokoládu? Také nevadí. Jako náhradu použijte kakao a cukr.