Jablečná povidla

Nic nedbám, jen když mám pod okny zahrádku,
nic nedbám, jen když mám pod okny štěp.
Jsou na něm jablíčka, trhá je Anička,
jsou dobrá, jsou sladká, jsou jako med.

(Česká lidová)

Naše pravidelná podzimní návštěva nedalekého jablečného sadu obvykle znamená, že jsme doma obklopeni jablíčky všech možných jmen, barev, tvarů a chutí. Jsou doslova všude – do kopce naskládaná na míse s ovocem, ve dvou vrchovatě naplněných papírových taškách v lednici, některá dokonce bojují o místo v přihrádkách se zeleninou a jedna bedýnka leží v chladnější místnůstce, kde za normálních okolností peru prádlo. Jablečné aroma se line celým domem a těm, kdo vstoupí do dveří, okamžitě signalizuje, že je čas s tou záplavou ovoce začít něco dělat. Naštěstí jsme doma všichni jabkomilci a tudíž pro nás není problém dodržovat známé americké pořekadlo: An apple a day keeps the doctor away. Říct však, která odrůda je naše nejoblíbenější, by bylo zhola nemožné – všechny mají něco, čím jsou ojedinělé, a při srovnávací ochutnávce lze bez obtíží rozeznat charakteristickou chuť a vůni každé z nich.

Jelikož ale nemám lepší podmínky pro delší uskladňování (ó, mít tak sklep!), musím jablka zpracovat v poměrně krátké době. To znamená, že na našem jídelníčku se v rozpětí několika málo týdnů může vystřídat klasický jablečný štrúdl, perník s jablky, linecký jablečný koláč a jablečná crostata. O snídaně a sladkou tečku po jídle v tuto dobu tedy zcela určitě není nouze a na co nestačíme sami, na to dojde v kamarádské oplátce sousedům za zásoby rajčat na sklonku léta.

Sladké moučníky jsou sice fajn, ale moje lehce přemrštěné zásoby se pečením dokáží smrsknout leda tak o polovinu. Proto mám v rukávu každoročně připraveno ještě jedno eso – recept na výborná a téměř bezpracná jablečná povidla. Také se vám při představě přípravy povidel vybaví několikahodinové míchání vařící a prskající jablečné lávy na plotně? Tak na to ihned zapomeňte! Moje povidla se vaří pomalu, celou noc a téměř zcela bez míchání! Jejich přípravu totiž svěřuji pomalému hrnci.

Na jablečná povidla používám nejraději několik jablečných odrůd (čím víc, tím líp) a snažím se přitom smíchat ty kyselejší s těmi sladšími. S přípravou začnu tak okolo šesté hodiny večer, přes noc nechám vařit a ráno mě probouzí intenzívní vůně jablek a koření, která se ještě zvýší, jakmile pokličku odklopím. Nakonec stačí už jen povařit bez ní, aby povidla zhoustla, a je hotovo. Konzumace je možná ihned, ale snad bude lepší, když počkáme, až vychladnou. Na opečeném toastu s máslem nebo na čerstvém krajíčku chleba, pomáznutým sýrem Philadelphia Cream Cheese, jsou neodolatelná.

Jablečná povidla v pomalém hrnci (Apple Butter)

4 kg (asi 20) jablek, pokud možno různých odrůd (já používám např. McIntosh, Ida Red, Jonathan, Winesap, Mutsu, Ginger Gold)
½ šálku (100 g) cukru
špetka soli
1 lžička mleté skořice
½ lžičky mletého hřebíčku

Jablka oloupáme, odstraníme z nich jádřince a pokrájíme na malé kousky. Vložíme je do pomalého hrnce, přidáme cukr, skořici, hřebíček, špetku soli, zaklopíme pokličkou a necháme vařit dvě hodiny na vysokém (high) stupni. Jednou nebo dvakrát jablka promícháme, aby se vařila stejnoměrně. Poté přepneme na nízký (low) stupeň, opět jednou či dvakrát během vaření promícháme a pak jdeme spokojeně spát.

Ráno rozvařená jablka promícháme a ponorným mixérem rozšleháme dohladka. Povidla jsou v této fázi ještě dost řídká, proto přepneme pomalý hrnec znovu na vysoký stupeň a vaříme bez pokličky do zhoustnutí (přibližně další dvě hodiny). Neočekávejme však stejnou hustotu jako u povidel švestkových -- jablečná povidla jsou řidší konzistence. (Správnou hustotu vyzkoušíme tak, že položíme lžičku povidel na talířek. Po vychladnutí by se neměla okolo povidel tvořit loužička vody.)

Hotová povidla plníme do skleniček s víčky. V lednici vydrží bez zavaření 10-12 měsíců. Pokud je chceme uchovávat déle, pevně uzavřené skleničky sterilujeme 10 minut ve vařící vodě a po vychladnutí skladujeme ve spíži.