Kroupová polévka v pomalém hrnci

Pomalý hrnec (slow cooker nebo také CrockPot) letí světem! Pomocník v domácnostech zaměstnaných i jinak zaneprázdněných lidí, nad kterým se tady v některých tzv. gurmánských kruzích tak trochu ohrnuje nos, protože vaření v něm se nepovažuje za to "pravé", se v Česku stal hitem. A musím přiznat, že ani já s tím snobsky zavánějícím odmítnutím nesouhlasím. Pomalý hrnec se v mé domácnosti stal vítaným pomocníkem ve dnech, kdy se vracíme utahaní z práce a na nějaké vaření není ani pomyšlení. A ejhle! Za trochu práce a přípravy předem nás odmění voňavým dárkem v podobě "instantní" večeře. Jako pohlazení po duši i hladových útrobách na nás po únavném dni čeká jednou horká polévka, jindy zase senzační gulášek.

Tu špatnou (zdejší) reputaci získal pomalý hrnec zřejmě díky lenivým hospodyňkám, které do něj prostě naházejí všechny ingredience najednou a jenom otočí knoflíkem. Tečka. Hotovo. Výsledek může sice posloužit k zahnání hladu a ušetření sil jinak vydaných na pracnou přípravu oběda či večeře, ale zajisté nelze hovořit o žádném chuťovém zázraku. Toho dosáhneme jen cílenou a vskutku nepříliš pracnou přípravou jednotlivých přísad, která se nám pak ale stokrát vrátí v naprosté neodolatelnosti výsledného pokrmu. Tak například pomalé opečení a následné zkaramelizování masa a zeleniny na pánvi, než je vhodíme do pomalého hrnce, dodá pokrmu ve finále nádhernou barvu i mnohanásobnou chuť.

Takovou přípravu bychom normálně očekávali u pokrmů připravovaných v běžném nádobí. Snad si proto řeknete, tak k čemu pomalý hrnec? Jak už bylo naznačeno, jeho krása spočívá v tom, že ho ráno zapnete, pak na něj po celý den zapomenete a po příchodu z práce můžete prostírat k večeři! Ale je tu ještě něco jiného. Jídla z něj vycházejí šťavnatá, masíčko se téměř rozplývá na jazyku a všechny ingredience se v závěru nádherně snoubí v jakési symfonii chutí. Jsou to většinou jídla konejšivá a nám povědomá, tak jako náruč mámy. Gastronomické zázraky ve stylu haute cuisine snad nikdo očekávat nebude, zato útěchu a uspokojení z dobrého jídla zde najdou určitě všichni. A i toho je někdy velmi potřeba.

Naší nejoblíbenější polévkou z pomalého hrnce je kroupová s hovězím masem a houbami. Schválně píši kroupová a ne hovězí s kroupami, protože těch krupek je tam nakonec přeci jen víc než masa. A o tom tahle polévka je. Kroupy vařením v pomalém hrnci několikanásobně nabydou, do sametova změknou a co navíc -- polévku bezpracně zahustí. Maso, které pomalou metodou zvláční natolik, až se v podstatě samo rozpadá, dodá polévce sílu a zkaramelizované šťávy z výpeku sytou barvu a neodolatelnou chuť. Nezbytné nuance pak dodávají i zelenina a houby a dotvářejí tak skvělou harmonii, laskající na duši i na jazyku.

Kroupová polévka s masem a houbami v pomalém hrnci
(Pro 6 velmi hladových lidí)

hrst sušených hub
2 lžíce oleje
400 g hovězího masa na polévku (pokud možno s morkovou kostí)
1 menší cibule, oloupaná a nakrájena nadrobno
2 mrkve, očistěné a nakrájené na kostičky
2 žebra řapíkatého celeru, nakrájená na kostičky
5 hrstí krup
1/2 lžičky kmínu
1 lžička majoránky
sůl a pepř

Houby dáme do misky, zalijeme horkou vodou a necháme alespoň 15 minut nabobtnat.

Maso osolíme a opepříme. V pánvi rozpálíme olej, vložíme maso, opečeme z obou stran a přendáme na talíř. Ve výpeku po mase osmahneme nejprve cibulku a až zesklovatí, přidáme mrkev a celer a mírně osolíme a opepříme. Zeleninu opražíme a pak přendáme do pomalého hrnce. Na zeleninový základ položíme maso, zalijeme vodou s namočenými houbami a přisypeme kroupy. Vše zalijeme asi do tří čtvrtin hrnce vodou, přidáme kmín, majoránku a dle chuti ještě přisolíme a opepříme. Hrnec přiklopíme pokličkou a zapneme na menší stupeň. Necháme vařit 6 až 8 hodin.

Před podáváním zdobíme čerstvou majoránkou nebo petrželkou.