Chala pro rabína

        

Víte, že se blíží Nový rok? Ne, teď nemám na mysli ten, co přichází 1. ledna, ale ten v hebrejském kalendáři, který se může chlubit mnohem starší tradicí a tudíž i vyšším letopočtem. V předvečer 30. žáří oslaví Židé na celém světě rok 5769 a stejně jako všechna významná výročí, ani on se neobejde bez svátečních a tradičních pokrmů. Jedním z nich je bezpochyby chala, která bude při této příležitosti symbolicky stočená do spirály, na povrchu třpytivá cukrem a uvnitř skrývající malá, sladká překvapení v podobě šťavnatých hrozinek.

Co je to vlastně chala? Pro odpověď na tuto a mnoho dalších otázek jsem si zašla k tomu nejpovolanějšímu prameni, jímž je můj přítel rabín Isaac Neuman, učený muž, spisovatel a jeden z mála, kteří přežili řadu nacistických koncentračních táborů. Sešli jsme se na zahradní terase jeho domu a v hřejivých paprscích pozdního odpoledne hovořili o všem možném. S rabínem Neumanem se dá totiž povídat o čemkoli. Kolem nás bezstarostně poletovali motýli a spokojeně usedali na pestrobarevný koberec květů, vytékající z obrovských květináčů na okraji terasy. V příjemném prostředí a milé společnosti jsem se o chale dozvěděla přehršel informací a zajímavostí, které zde mohu nabídnout jen v kostce.

Tak tedy v prvé řadě, chala je chléb. Na první pohled vám zcela jistě připomene naši vánočku, jen s tím rozdílem, že není tak sladká, nejsou v ní hrozinky ani mandle a určitě se nepeče na Vánoce. Podává se o každé páteční večeři, kdy věřící židovské rodiny zasednou ke stolu, aby přivítaly Šabat, nejčastější z židovských svátků. (Hebrejské slovo chala původně znamenalo část těsta, která se před pečením chleba oddělovala a pekla zvlášť, aby se pak darovala chrámovým kazatelům a chudým. Pečení a obdarovávání takovým kouskem chleba bylo považováno za konání dobrého skutku a přikázáno Talmudem. Dnes se slovem chala označuje celý chléb, ale ještě občas je vidět zvyk, kdy hospodyně symbolicky oddělí kuličku těsta a spálí ji.) V pátek jsou na stole vždy dvě pletené chaly, symbolizující dvojitou dávku many, již dostali Židé při útěku z Egypta. Nad chalou se pronáší požehnání, podobně jako nad vínem, a může jej odříkávat kterýkoli člen rodiny. I počet pramenů v pletenci může být symbolický: může znamenat počet dětí v rodině, šest dnů v týdnu, počet izraelitských kmenů, atd.

Sladší chalu s hrozinkami je vidět jen jednou do roka, a to právě na Nový rok (hebrejsky Roš ha-šana), kdy však nemá podobu pletence, ale spirálovitého točence. Rabín Neuman mi s pobavením řekl, že v jeho rodině říkali kulaté novoroční chale kolatch, aniž kdy věděl, že je to slovo českého původu -- to se dozvěděl až o mnoho let později. A opět se tu setkáváme s všudypřítomnou symbolikou: spirálovitý tvar znamená cestu k nebesům (někdy také nekonečnost života), hrozinky a sypání povrchu cukrem pak mají přinést sladký (šťastný) nový rok. A aby se sladkost nadcházejícího roku ještě víc pojistila, kousky novoroční chaly se někdy navíc namáčí v medu.

V rodině rabína Neumana, v polském městečku, zvaném Zduńska Wola, pekla chalu samozřejmě maminka a podle jeho slov to byla ta nejlepší chala na světě. Jak jinak? ;o) Starší chala se nechávala uschnout a pak se z ní na struhadle dělala strouhanka, ze které prý byly ty nejlepší knedlíčky do slepičí polévky. Jindy se pro změnu do polévky krájely kostky (dnes by se řeklo krutonky) sušené chaly a to prý bylo teprve pochutnání! Jiskra v rabínových očích a úsměv na tváři mi prozradily, že vzpomínka na ty zašlé časy mu přinesla potěšení.

Při pohledu na vytetované číslo na jeho levé paži mi nikdy není lehce, ale připomínat mu ten čas hrozných strastí v tak pohádkovém odpoledni mi připadalo až trestuhodné. Nezeptala jsem se ho proto, jak se řešila povinnost jíst chalu o šabatu během té kruté doby. Skoro jako by mi četl myšlenky, sám v té chvíli pronesl, že v těžkých dobách strádání poslouží namísto chaly kterýkoli chléb. Jako už mnohokrát předtím, moudrost tohoto vzácného člověka mi zatajila dech.

Slunce se začalo sklánět k obzoru a naše setkání bylo pomalu u konce. Neposední motýli nám ještě pořád dělali společnost a třepotali křídly nad pohárky květů a možná i díky tomu se vzduchem linula líbezná vůně. Kouzlo a atmosféra toho teplého podzimního dne se mnou zůstane ještě hodně dlouho. S rabínem jsme se rozloučili, ale určitě ne na dlouho -- požádal mne, abych přišla brzy zas, což mileráda splním.

P.S. Ráda bych touto cestou složila dík rabínovi Neumanovi a jeho ženě Evě za jejich štědrou pohostinnost, vždy milou společnost a dlouholeté přátelství. Zároveň bych jim chtěla ze srdce popřát Shana Tova u’m’tuka (šťastný a sladký nový rok)!

Chala
(Rozpis na dva chleby)

350 ml teplé vody
lžička krystalového cukru
1 sáček (7 g) sušeného droždí
750-800 g hladké mouky
100 g krystalového cukru
2 lžičky soli
1 celé vejce
3 žloutky
80 ml oleje (např. slunečnicový)
1 celé vejce, rozšlehané s lžičkou vody na potření chlebů
Na pletenou chalu: mák na posypání (nemusí být, chala je pěkná i bez něj; nebo můžeme použít sezamová semínka)
Na novoroční chalu: hrst hrozinek a skořicový cukr na posypání

V menší misce si připravíme kvásek: do teplé vody vmícháme lžičku cukru a sušené droždí, odstavíme a necháme vzejít.

Mezitím si do velké mísy odvážíme mouku, cukr a sůl a promísíme. V moučné směsi uděláme důlek, do kterého vlijeme rozšlehané vejce a žloutky, olej a vzešlý kvásek. Vše dobře vařečkou promícháme, směs vyklopíme na pomoučený vál a dobře vyhnětěme, až je těsto hladé (podle potřeby přidáváme mouku). Těsto vrátíme zpět do mísy a necháme vykynout.

Zde malá poznámka: jedno kynutí je postačující, ale pokud chcete mít chalu -- a platí to i o ostatním kynutém pečivu -- lepší, srazte těsto vařečkou (já do něj uhodím několikrát pěstí, což může přijít vhod, když vás zrovna někdo naštve ;o)) a nechte vykynout ještě jednou. Struktura těsta bude jemnější a pečivo mnohem nadýchanější.

Vykynuté těsto vyklopíme na vál a rozdělíme na poloviny. Nyní se můžete rozhodnout, jaký tvar chale dáte: pletenou, točenou nebo obojí (můj případ).

V případě pletené chaly lze těsto rozdělit na libovolný počet pramenů a upléci jednoduchý cop a nebo složitější "vánočku". Pletenec přendáme na plech pokrytý pečícím papírem a necháme opět vykynout. Předehřejeme si troubu na 180 °C (350 °F). Po vykynutí potřeme rozšlehaným vejcem a posypeme mákem. Vložíme do rozpálené trouby a pečeme přibližně 30 minut (vyzkoušíme špejlí). Pokud by se chala svrchu příliš rychle barvila, lehce přikryjeme alobalem. Hotovou chalu přendáme na mřížku a necháme vychladnout.

U chaly novoroční stačí vyválet jeden dlouhý pramen, posázet ho ze strany hrozinkami a stočit do spirály. Točenec přendáme na plech pokrytý pečícím papírem a necháme opět vykynout. Předehřejeme si troubu na 180 °C (350 °F). Po vykynutí potřeme rozšlehaným vejcem a posypeme tentokrát skořicovým cukrem. Vložíme do rozpálené trouby a pečeme přibližně 30 minut (vyzkoušíme špejlí). Pokud by se chala svrchu příliš rychle barvila, lehce přikryjeme alobalem. Hotovou chalu přendáme na mřížku a necháme vychladnout. Odoláme pokušení a chalu rozkrojíme až po úplném vychladnutí! :o)