Ahoj Yvo, prvně chci říct, že máš opravdu pěkný blog o jídle a nejen o něm. Jinak pokud by jsi hledala inspiraci pro další přírodní barvy vajíček, já úspěšně používám návod, který minulý rok zveřejnila Florentýna na svývh stránkách (http://bistro.florentyna.cz/index.php/ostatni/story/dejte-vejce-malovany).
| 02 duben 2010
Procházím širokou uličkou mezi dvěma nekonečně dlouhými regály běžného supermarketu a z obalů na obou stranách se na mě culí naondulovaní beránci, stříhají ušima králíčkové a křidélky mávají kuřátka. Hraje to tu všemi barvami, až mi z té pestré palety přecházejí oči. Tlačím před sebou vozík, zvedám jednu krabici za druhou, jen abych ji zase položila zpátky. Tohle dilema se přede mne staví už několik let – najít originální a vkusný nápad, jak obarvit velikonoční vajíčka. Na jedovaté barvy s neónovými samolepkami mě neužije a na výrobu klasických zdobených kraslic nemám ten pravý um a trpělivost. Toužím po něčem jednoduchém, nenásilném, po něčem, co by bylo v souladu s přírodou. Z obchodu odcházím s nepořízenou a nechávám za sebou celý ten infantilní pestrobarevný svět.
Doma si ale vzpomenu, jak jsem se při přípravě na předchozí recept mimo jiné dočetla i to, že si malíři ve středověku pomocí špenátu vyráběli zelenou barvu. A v tom mě to trkne – proč si nepřipravit přírodní barvy ze surovin, které mám po ruce nebo je mohu jednoduše koupit v oddělení ovoce a zeleniny!
Vysouvám šuplík mrazáku a do oka mě trefí sáček mražených borůvek, kterým už stejně odzvonilo. Hned vedle leží dvě krabičky sekaného špenátu. S těmi už mám velké plány, ale jednu jsem ochotna obětovat. Buch! Šuplík tlumeně zajede zpátky a já už se rozhlížím po dalších vhodných kandidátech pro můj experiment.
Na stole stojí ještě od snídaně karafa se zbytkem silné ranní kávy. Ihned se mi vybaví, jak jsem se po nešťastně zbrklém napití nedávno snažila dostat jedinou kapku z oblíbené bílé košile – marně. A už vím, jak obarvím vajíčka na hnědo.
V ledničce šátrám v přihrádce se zeleninou, protože vím, že tam někde mezi mrkví, brokolicí a celerem leží dva nádherné kořeny červené řepy, z kterých měl původně být salát. O rubínovou červeň je tak postaráno. (Tak se aspoň domnívám, protože zatím ještě nevím, že namísto rudé vajíčka chytí temně hnědou, sametovou barvu.)
V náhlém zápalu hledání se rozletí i dvířka, za nimiž jsou v krabičkách a skleněných ampulkách uloženy voňavé poklady kuchyně. To by bylo, abych tady na něco nepřišla! Zalovím mezi nimi prsty, některé musím nadzdvihnout a pootočit, ale nakonec najdu to, po čem pídím. Indická kurkuma mi dá sytě žlutou.
Následující den se moje kuchyň mění na alchymistickou dílnu a pokusnou laboratoř, ale za vitězství považuji už to, že jsem při tom počínání nepřišla ani o jediný kus oblečení. A výsledek? Posuďte sami. Já jsem byla s výslednými tlumenými a jemnými odstíny navýsost spokojená.
A na závěr ještě jednoduchý a výtečný recept na zpracování té barevné vajíčkové záplavy, která vás po Velikonocích nevyhnutelně čeká. Mistr kuchař par excellence Jacques Pépin ho kdysi dávno předvedl ve svém televizním pořadu a nezapomněl přitom podotknout, že recept vymyslela jeho maminka v nuzných letech války. Vepsal ho i do své autobiografie The Aprentice: My Life in the Kitchen, z níž zde čerpám i já.
Žanetina vajíčka (Les Oeufs Jeannette)
(Pro 6 velikonočních koledníků)
6 velkých vajíček
1 rozetřený stroužek česneku
hrstička sekané petrželky
2-3 lžíce mléka
sůl a čerstvě mletý pepř dle chuti
1-2 lžíce oleje na smažení
Omáčka:
2-3 lžíce zbylé žloutkové nádivky
2-3 lžíce extra panenského olivového oleje
1 lžíce francouzské hořčice typu Dijon
Podle potřeby 1-2 lžíce vody
sůl a čerstvě mletý pepř dle chuti
Vajíčka uvaříme natvrdo, zchladíme a oloupáme. (O Velikonocích ovšem použijeme velikonoční barvená vajíčka.) Oloupaná vajíčka po délce rozpůlíme, vyndáme z nich žloutky a přidáme k nim česnek, petrželku, mléko, sůl a pepř. Žloutkovou směs vidličkou promícháme a naplníme jí prázdné bílky tak, aby byly pěkně zarovnané. Dbáme přitom na to, aby v misce zbyly 2-3 lžíce nádivky na omáčku.
Na pánvi rozpálíme olej a vajíčka na něm plněnou stranou dolů na mírném ohni dozlatova osmahneme. Pak je obrátíme a ještě maličko je osmahneme z druhé strany. Hotová vejce podáváme teplá.
Omáčku připravíme tak, že ke zbylé žloutkové nádivce v misce přidáme olivový olej, hořčici, podle potřeby vodu a ještě dochutíme pepřem a solí. Vše vidličkou rozšleháme dohladka a hotovou omáčkou přeléváme osmahlá vejce. Podáváme s pečivem.
Komentáře (9)
-
Autor: Yva | Vloženo 03.04.2010 v 21:06Ahoj a děkuji! Nápadů na další barvy jsem měla ještě víc, co jsem ale neměla, byly další suroviny. Chtěla jsem použít brusinky, které si v době, kdy jsou k dostání čerstvé, pokaždé zmrazím do zásoby, ale bohužel už došly. To by byla barva! Červené zelí taky bezvadně barví, stejně jako šťáva z granátových jablek (moje kropenatá trička by o tom mohla vyprávět!), ale jenom pro zelí se mi do obchodu nechtělo a krátká sezóna granátových jablek je dávno za námi. Z koření jsem se ještě rozhodovala nad paprikou, ale jelikož používám výhradně dováženou maďarskou, která je tu poměrně drahá, nakonec jsem ji nepoužila. Kdo ale chce mít víc barev, nechť klidně použije.
-
Yvo, přeji Ti krásné Velikonoce. Tvůj článek mě moc mile naladil, neboť mám na barvení vajíček naprosto stejný názor. Jedovaté barvy jim nesluší a malovat kraslice neumím. Snažím se využít malířský talent přírody a co nejméně do toho zasahovat :-) Většinou barvím cibulovými slupkami (o bílé vejce jsem již hodně dlouho nezavadila - sousedčiny slepice - dvorní to dodavatelky čerstvého materiálu do mé kuchyně - bílá vejce nesnášejí, neboť ne nemají ve své genetické povaze. Moc dobrý nápad s těmi borůvkami :-) Já mám velkou zásobu domácích povidel, byla by z toho též pěkná fialová barvička. Červená by se dala vykouzlit vínem. Naposledy jsem do vína nakládala králíka a měl barvu podobnou rumělce od Rubense. Měj se krásně, jarně, svátečně, velikonočně ;-)
Šárka
www.dolcevita.blog.cz
-
Autor: Yva | Vloženo 03.04.2010 v 21:22Ahoj, Šárko! Červené víno mě nenapadlo, ale o tom, že "dobře" barví, vím já a moje šaty taky své.
Křiklavé barvičky jsou fajn pro malé děti, a když byl synek malý, taky jsem je používala, abych mu udělala radost. Přiznávám však, že takto obarvená vejce jsem pak ale nikdy nepoužila ke konzumaci. S těmi "přírodními" barvami podobné obavy nastat nemohou.
Veselé svátky celé rodince!
-
Já na malířské experimenty se zdobením voskem dávno rezignovala. Teď dávám přednost také cibulovým slupkám a to jednoduše z pohodlnosti = dva v jednom = vejce se v nich obarví a zároveň uvaří. Pak jen stačí vychladlá vyleštit hadříkem s kouskem sádla a dokonalost je na světě!
Borůvky barví opravdu dobře :-).
Z vajíčkové nadílky, kterou donesou moji kluci, většinou tvořím pomazánku.
Hezké velikonoce.
-
Autor: Yva | Vloženo 04.04.2010 v 00:47Voskovou metodu jsem zkoušela naposledy ve školní družině a ještě dodnes nemohu pochopit, jak se někdo může naučit malovat "naslepo" špendlíkem zabodnutým do kusu dřívka, namáčeným do vosku. Tomu říkám talent! Jediná vosková metoda, kterou zvládám, je kresba bezbarvou voskovou pastelkou, pak obarvit a po osušení vosk setřít, ale i tak ta moje "malba" vypadá jak kresbička pětiletého dítěte. Nutno se s tím smířit -- malérečka ze mě tedy nikdy nebude.
-
To jsou krasne jemne barvy. A ty nadherne fotky, ziram tu s otevrenou pusou! Jsi jednicka, opravdu.
Vloni jsem barvila a malovala vajicka s francouzskou rodinkou, ktera u nas travila Velikonoce.
Letos jsme na Velikonoce u nich, ale nejak se barveni nestiha :-(
Pomlazkou asi dostanu, ta se jim libila a putovala s nimi do Francie.
Kdyz jdu do pekarstvi pro bagetu, obdivuji nadherne velikonocni cokoladove kreace. To jim tu opravdu jde.
Yvo, Joyeuses Paques!
-
Autor: Yva | Vloženo 03.04.2010 v 21:45Dášo -- merci beaucoup! Tak si říkám, co by našemu zvyku vyšlehání pomlázkou říkali Američané. To by se mi jen těžko vysvětlovalo...
Krásně si ty svátky ve Francii užijte!
-
Já to prostě nestačila
Chtěla jsem Ti sem napsat velikonoční pozdrav a přání, ale nešlo to. O svátcích jsem navíc neměla po ruce počítač :-(
Moc mne to mrzí a dodatečně doufám, že jste si Velikonoce hezky užili. Tvá barevná vajíčka mají barvy lehké jako vánek a fotky už snad ani nemohou být lepší! Nádherná velikonoční atmosféra i recept. A nejvíce mi učaroval motýlkové talířky
Posílám moc pozdravů!
P.
-
Autor: Yva | Vloženo 08.04.2010 v 01:25To nic, Pavlí, naprosto to chápu. Sama jsem s časem na štíru a proto taky pořád jenom doháním. Talířky byly dárkem od manžela a nejhezčí na nich je, že je každý jiný - tj. na každém je jiná květina a jiný motýl. Pro jaro jako stvořené. Ahoj!
-
...nějak toho je teď moc. Teď vejce nebarvím - asi pauza, dokud se neobjeví nějaká vnoučata, ale přírodními barvami jsem taky byla posedlá, no tak asi v šestnácti, zkoušeli jsme dle rad a porad z knih Lesní moudrosti ledacos...oblíbené byly batiky - nějaké lístky se nitěmi či gumičkami nebo punčochou připevní na vejce a vaří se v listí, čaji či cibulových slupkách...nejlepší byla červená cibule, taky dubová kůra, pokud pamatuju, ostatní se dost stírá nebo po přidání octa kvůli ustálení se barva změní.
Vosk trochu s olejem, aby se nelámal, jednoduché tvary, starší lidové, na uvařené vejce a pak nastudeno obarvit, to taky jde - to se vycvičí, už jsem to po 15 letech taky zapomněla...
-
Autor: misimrch | Vloženo 10.04.2010 v 19:00Já už pár let skladuji vyfouklá vajíčka, která moje holky přinesly nazdobená ze školy, nebo jsme je obarvily doma - no a každý rok na ně "něco" dodáme - letos kapky vosku a broušení gravírovací jehlou. Příští rok hodlám starší dceři zakoupit originál gravírovací elektrickou brusku - budou madeirové dirky!!!
-
Nádherně křehká pastelová vajíčka. U nás letos na barvení vajec nedošlo, ale až malý začne chodit s tatínkem na šmekustr, tak se to určitě změní. A protože ani já nejsem zastáncem brutálních barev, tak se určitě inspiruji tvou alchymistickou přírodní kuchyní a doufám, že mivzniknou alespoň z poloviny tak rkásná vajíčka jako tobě.
Doma jsem vždycky barvili vejce v cibulových slupkách, vzniklo krásné mramorování a každé vajíčko bylo jiné.
Mohu se zeptat, jak jste docílila té pavučinky u toho svetle modrého vejce? Byl to záměr, nebo k tomu došlo samovolně?
-
Autor: Yva | Vloženo 13.04.2010 v 00:53Vilemina:
Taky zdravím a taky pozdě. Obarvování v cibulových slupkách je klasika, ale právě proto jsem to tu nechtěla opakovat. Barvím každý rok, je už to holt tradice, ale pokaždé vyhledávám nějaký jiný způsob. Někdy se podaří víc, někdy míň.
misimrch:
Tak to ta vaše vajíčka mohou vypadat opravdu zajímavě. Taky si uchovávám vyfouklá vajíčka, která jsme zdobili se synkem. Nastříkali jsme je lakem a už leta jsou jak nová. Ta krajkovaná vajíčka jsou taková malá umělecká dílka a určitě vyžadují spoustu trpělivosti, kterou já zaručeně nemám. Ať se vám povedou!
Madla:
Ha! Po bližším pohledu je vidět, že ty pavučinky nemělo jen jedno vejce! Ironií je, že vajíčka propichuji, než je dám vařit natvrdo, abych zabránila jejich popraskání. Zřejmě ale ve skořápce při propíchnutí vzniknou vlásečnicové prasklinky, které za normálních okolností (když se vejce nebarví) nejsou vidět. Borůvková barva ty mikroskopické prasklinky zviditelnila, ale mně se ty vzniklé pavučinky zalíbily natolik, že jsem je schválně nechala v záběru. Náhoda, která přišla vhod.
!joomlacomment 4.0 Copyright (C) 2009 Compojoom.com . All rights reserved."
| Další > |
|---|